NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jihomoravská skvadra PIGSTY patří již delší dobu mezi čelní představitele tuzemského grindcoru a mezi příznivci podobně laděné muziky se těší značné oblibě. Ba co víc, kapela má za sebou i řadu úspěšných vystoupení v zahraničí (za všechny jmenujme účast na dobře známém Maryland Deathfestu, který je jedním z největších svátků tvrdé hudby v USA), takže se není co divit, že s přibývajícími zkušenostmi se stává i tvorba těchto populárních „prasat“ mnohem vyspělejší a zajímavější. Dokladem toho budiž i zatím poslední nahrávka „Planet Of The Pigs“, která je skutečně tou doposavad nejpropracovanější deskou v kariéře kapely, a to v každém slova smyslu – ať už hovoříme o precizním zvuku, hráčských výkonech či struktuře skladeb samotných. Zatímco u starších nahrávek jsme mohli hovořit o goregrindovém vyznění, nyní je tomu už jinak. Velice významně se do popředí dostávají deathmetalové či HC pasáže, stejně jako i určité experimentování s celkovým soundem. Výrazné změny doznaly i vokály, u kterých již nenajdeme tolik prasečího kvikotu jako v minulosti, nýbrž se ke slovu dostává právě ono zmínené hardcorově laděné pojetí, což jen přidává již tak povedené desce na atraktivitě.
P.S. Verze 2.01, kterou mám k dispozici, obsahuje i DVD s poměrně tradičními, avšak potěšujícími bonusy (záznamy živých vystoupení, videoklip, MP3, apod.).
7,5 / 10
Planet Of The Pigs (2009)
Living Dead Stars (EP) (2007)
Pigs Are Back (2005)
Spiders (EP) (2003)
The Return (2002)
The Universe Pig + Monkey = Essence Of Existence (EP) (2001)
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.